Vystoupila jsem na konferenci o rodině v Senátu

Prestaňme stáří vnímat nikoliv jako problém, ale jako příležitost pro nás všechny.  To vnímám jako úkol pro nás politiky.

Letošní ročník mezinárodních konferencí byl pokračováním loňského ročníku, který jsme věnovali novému pojetí rodinné politiky „se seniory“, místo obvyklého konceptu „pro seniory“.

Tentokrát jsme se zamýšleli nad novou optikou rodinné politiky, která by byla schopna využít narůstající převahu občanů starší generace vůči mladým a současně by byla schopna lépe odpovídat na současné výzvy: rozpady rodin a potřeby trhu práce.

Výstupy z konference:

Lucie Vidovićová ve svém referátu nabídla impulzy pro koncept rodinné politiky ve stárnoucích společnostech. Na základě promyšlených argumentů k existujícím mýtům ukázala, že současné stárnutí je zejména důsledkem časově specifických fenoménů (silné poválečné ročníky a následný pokles plodnosti) a představuje ekonomický problém. Při nezměněných podmínkách by měla populace cca po roce 2055 mládnout. V současné době má ekonomika potenciál navyšovat svoji produktivitu a společnost by mohla změnit svůj pohled na seniory: většina seniorů není nemocná nebo nemohoucí a nevyžaduje žádnou zvláštní péči. Seniory je ale potřeba více začlenit do společnosti.

Eva Decroix popsala, jaké jsou nutné změny rozvodového řízení, pokud se mají minimalizovat následky rozpadů rodin (ročně přichází o soužití s oběma rodiči 23.000 dětí po rozvodu manželství a 10.000 dětí řeší orgány SPOD po rozpadu nesezdaného soužití).

Reinhard Resch hovořil o žádoucích změnách na trhu práce. Pracovní podmínky v současné době vždy neodpovídají demografické situaci, kdy se prohlubuje nedostatek pracovních sil. Je potřeba, aby se změnilo chování zaměstnavatelů, pokud podporuje předčasné odchody do důchodu, pracovní podmínky, které nerespektují psychologické a zdravotní potřeby seniorů. Ocenil programy na podporu znovu začlenění pracovníků po dlouhodobé nemoci a profesní vzdělávání.

Magdaléna Vášáryová se zamýšlela nad proměnami ve vnímání starých žen: od vědmy ve staré Antice k sociálně vyloučené a přehlížené ženě. Při tom jsou zcela přehlíženy její nenahraditelné zásluhy při výkonu neplacené práce a práce v ženských spolcích.

Hilmar Holzner nabídl systematický přehled dobrovolnické práce a jejího zajištění v Bavorsku. Tento systém je jedinečný i ve Spolkové republice Německo i v ČR. Souvisí s počtem dobrovolníků starších 14 let, kteří tvoří 41 % obyvatelstva a zahrnují 4,7 milionů obyvatel.

4.5. 23