Rodiče musí vědět, na čem se mají po rozchodu domlouvat

Dne 12. května se v Senátu Parlamentu České republiky uskutečnil odborný seminář "Rozpad rodin - největší překážky v úspěšném řešení krizové situace", který poukázal na nedostatečnost a nekoncepčnost podpůrných služeb pro děti v rozchodové situaci a chybějící edukaci rodičů, kteří často dostatečně nechápou, co znamená rodičovská zodpovědnost. Akce proběhla pod záštitou 1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horské, europoslance Tomáše Zdechovského a poslance Víta Kaňkovského.

„Není mi lhostejný osud dětí, jejichž rodiče se rozvádí. Tyto děti si nesou do života určitý handicap a to, jak bude velký a jak se s ním budou umět vyrovnat, ovlivňujeme do velké míry i my dospělí - ať už v roli odborníků, kteří se podílí na řešení opatrovnických sporů, v roli rodičů či v roli politiků, “ vysvětluje Miluše Horská důvody pro uspořádání semináře.

„Principem opatrovnického řízení je sladění zájmu dítěte, jeho práv a práv jeho rodičů tak, aby otec, matka i děti mohli dohodnuté či rozhodnuté přijmout a sžít se s tím. Mezi nejzávažnější následky rozpadů rodiny patří vážně a dlouhodobě narušený vztah dítěte k jednomu z rodičů, proto by bylo dobré směřovat k podpoře úpravy péče, která umožní dítěti pokračovat v možnosti rozvíjet si adekvátně vztah k oběma rodičům, “ říká soudkyně Ústavního soudu Kateřina Šimáčková, která byla jedním z pozvaných řečníků.

Principem rodičovské zodpovědnosti je umět vyjít s druhým rodičem

Hned několik řečníků se na semináři shodlo, že řada rodičů často vůbec netuší, co znamená rodičovská odpovědnost a neví, na čem by se vlastně měli domlouvat. „Oni vědí, že se musí domluvit na úpravě péče po rozvodu, ale často to pojímají jako “dělení dítěte” a domnívají se, že rozsudkem domlouvání se s druhým rodičem končí. Neuvědomují si vývojové potřeby dítěte, a že se budou měnit a vyvíjet. Proto je potřeba se domlouvat a vykonávat rodičovskou odpovědnost společně a ve shodě, “ doplňuje spoluorganizátorka semináře Markéta Nováková ze spolku Cochem.cz.

„Rodiče, kteří nejsou schopni nahlédnout na krizovou situaci ve svém vztahu perspektivou dítěte, si neuvědomují, jak výrazně škodí svým dětem neuvážené kroky, jakými jsou časté změny domova, střídání škol, zpřetrhání přátelských vazeb apod. Bohužel pak velmi často potkávám tyto děti v ordinaci s různými psychosomatickými potížemi. Jsem ale přesvědčen, že s vhodnou změnou v přístupu rodičů k řešení krize jejich vztahu, lze negativní dopady na děti výrazně omezit. A stát by měl rodičům v tomto procesu být maximálně nápomocen, “ říká lékař a poslanec Vít Kaňkovský.

Měnící se role otců stále není dostatečně akceptována

„Určitě je pravda, že jako stát máme v tomto směru hodně co dohánět, protože v současnosti existující porozvodové podpůrné služby jsou nejen nedostatečné, ale hlavně nekoncepční. Pomáhají hlavně matkám a zoufale málo je reflektovaná měnící se role otců, kteří jsou v mnoha případech nejen ochotní se o dítě starat, ale leckdy jsou i schopni poskytnou dítěti lepší a stabilnější zázemí než matky, “ dodává europoslanec Tomáš Zdechovský, který dlouhodobě bojuje za práva otců a k tématice uspořádal už několik odborných konferencí.

„Osobně jsem ale velmi optimistický v tom, že se to může změnit. Už teď lze pozorovat, že se to posouvá dobrým směrem a třeba na čím dál více českých soudech funguje systém tzv. cochemské praxe, kdy se právě tou edukací daří rodiče dovést k dlouhodobě funkčním dohodám. Je ale nutné to neustále opakovat i dalším politikům, aby přešli od ústní podpory k činům, “ pokračuje Zdechovský.

„Jestliže se nabízí cesta, jak řešit opatrovnické spory účinněji a rychleji, pak bychom se po ní měli vydat a zprostředkovávat informace o vhodném postupu, “ uzavírá Horská.